Incremental BI – úvod

Je to nějaký pátek, kdy jsem jako studující pracující poprvé začal vnímat projektovou realitu v Business Intelligence. Tou dobou jsem nechápal, proč nám na škole důležitě vyprávějí o analýzách, metodikách, inkrementálních přírůstcích, projektovém trojúhelníku apod. Vždyť je to jasné – než něco udělám, tak si to rozmyslím a naplánuji, lehké. Realita byla šok.

Šok č.0

Žádná firma neřídí své projekty v souladu s informacemi ze školy (mluvím o firmách, které mají často velká IT i projektová oddělení). Vždy je tisíce vlivů, které to znemožní – nákupní oddělení, sponzor projektu, protichůdné požadavky na projekty, mylné projektové předpoklady, nezkušenost / neznalost lidí na projektu a mnoho dalšího.

Šok č.1

Většina lidí ve firmách se nevyzná v IT a netuší základní zákonitosti oboru. Občas člověk musí vyvracet neskutečné mýty, ale je to je zcela v pořádku. Naopak se tito lidé vyznají v obchodu, ve financích, marketingu a jiných důležitých oblastech (od nich se zase učím já). Občas se vyskytnou tací, kteří rozumí více těmto oblastem najednou – s těmi je pak radost pracovat, ale zase zpravidla nemají čas.

Šok č.2

Tato většina často poptává BI řešení a celkem logicky dávají najevo své překvapení – „musí to být dříve, musí to být levnější, vypadá to jinak, než jsem chtěl, jak je možné, že po roce práce jste nic nedodali? Nebo je to smířlivější – dobře, do konce příštího roku už to bude! Rozumím, bude to stát 2x tolik, chápu, užitná hodnota bude výrazně nižší, ale zase to stihnete v termínu.“

Těmto hlasům pak většina z BI nebo IT světa vrací úder stejně chápavým tónem – „To nejde, nejdříve sepište přesné zadání, musí se udělat analýza, musí to schválit vedení, to je změnový požadavek, nerozumím tomu, co chcete, ale ok, dejte mi peníze a já to udělám (případně z vás vytáhnu časem další peníze a až pak to dodělám).“

Tohle je realita 75% projektů, o které jsem se za 5 let otřel. Tyto projekty nakonec stály cca 2x tolik, než kolik se čekalo a výsledný scope se často lišil od původního. Michodem i délka trvání byla většinou krát dva. Pro neznalé, nic moc, přesto to považuji za úspěch, všechny tyto projekty nakonec byly zákazníkem akceptovány a zažili produkční provoz!  Během této doby jsem dával dohromady postup, který by dokázal spojit informace ze školy a běžnou praxi. Hlavní inspirací mi byly seniorní kolegové, metodiky, knihy, vlastní praxe a v poslední době různá oborová setkání, kdo můžete, určitě navštivte micrososft SQL Saturday – přednášky a lidé z těchto akcí mě posunuly o mílové kroky.

Mé zkušenosti a postupy shrnu pod články s tagem Inkremental BI (IBI). Cílem bylo vybrat takové pojmenování, které bude mít neutrální nádech. Protože Watterfall = pomalé, drahé, těžkopádné, ale jsme na něj zvyklí. Protože Agile = chaos a většinou především výmluva pro nepsání dokumentace a shit delivery obecně. Protože PRINCE 2 – projektová metodika, kvůli které musíte vyplňovat tunu dokumentů apod. Jde o to ukázat, co mě funguje, co se mi osvědčilo. A určitě se to bude vyvíjet až do mého BI důchodu, to slibuji!





Leave a Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *